group exhibition, Studio Hrdinů, Prague, 2013–2014
curated by Tereza Sochorová Horáková

Media coverage

360,000 Inhabitants

Helping

Cabinet

Bell

Virgin

Patáčky

Sound film резать-клеить. Later exhibited in Thinking Through Film.

Natives and Dog Hair

Culture

Mixer

UÚŮ

Floor Plan

Worm

Starting Text

The exhibition also emerged from a starting text that functioned as a linguistic and imagistic source for the installation. Its role was not explanatory, but generative: it produced an atmosphere, a sequence of situations, and a peculiar material logic. Because the Czech original is strongly shaped by sound, texture, and verbal density, it is presented here in its original form.

Na nosítkách, které tlačily do kyčlí každého člověka, se večer konalo společné zažínání tukových svic. Po operacích, které zde zanechaly své naznačené stopy tím, že potřísnily jejich horní rovný povrch, se nemocnice na delší dobu z mnoha důvodů nepoužívala. Po napravení celé znejasněné situace kolem kostní moučky z nosních chrupavek násosků se čile rozproudily dobytčí protesty, které chtěly odhalit všechny naslibované kontexty procesu příčného naštosování pacientů, jež následují nečistému zúčtování s prostěradly. Za potem kousavé noci bezmála smrtelných výzkumů mrtvé tělesnosti odsunutého osudu, jež lascivně odsoudil brzké trousily na robustním vnitřním eskalátoru, pyšný hlíst nezvladatelně zasykl (což zaznělo kluzce) na osikovou haluz, na tubus nadusaného držadla, jejichž nevyléčitelně nastuzeného loudila zastavil právě nastoupivší asistent. Jakmile se sem, kde na zemi se všemi jistými volnostmi zasvitl paprsek potravinového komisaře, přiblížil symbol se zakříženým příborem, smetlo strnišťnaté hromovisko prostinký bonet z uzdraveného kloubu a rozkládalo: „Však dost na tom, že postele byly dost velké, aby se v nich poztrácely předměty, které se obyčejně vkládají do kapes, jejichž obsah je již při prvním obsazení krásně zalistován do starých, ještě propisovacích úředních listin.“

The text evokes an abandoned hospital or institutional interior in which bodily remains, administrative order, animal unrest, and obscure procedures become entangled. Stretchers, candles, bone meal, beds, pockets, cutlery, and a commissioner’s beam appear within a chain of grotesque and unstable images. What unfolds is not a linear story, but a disturbed environment in which care, control, decay, and absurd ceremony overlap. The text served as a source of atmosphere and inner logic for the exhibition rather than as a script to be illustrated directly.